Segmentové kolejiště - 2.díl - tobogán

Pokud vídáte větší kolejiště, často si všimnete skrytého nádraží v útrobách kolejiště či pod ním. V případě, že se pro toto řešení rozhodnete, získáte skvělou zásobárnu vlaků, ale zároveň budete muset překonat výškový rozdíl právě mezi "skryťákem" a hlavní (viditelnou) částí kolejiště. Často jde i o desítky centimetrů. Pokud byste chtěli srovnat tento rozdíl přirozeným stoupáním trati (ideálně do 3%), potřebujete místnost velkou jako tělocvičnu:) 

Nejefektivnější variantou pro domácí podmínky je pak tzv. tobogán. 

Teorie


Němci, kteří jsou vláčkařský národ, pro něj mají dokonce extra výraz. Kdo by se chtěl inspirovat, nechť zadá do vyhledávače heslo "gleiswendel". Já plánuji na kolejišti celkem dva tobogány. Tento první dostal originální označení "číslo 1" a vede ze skrytého nádraží přímo do hlavní stanice v centrální části kolejiště. Nemělo cenu zkoušet nic nového, když je realizace pomocí překližky osvědčená a vyzkoušená.

Možností je několik. Buď si necháte překližku nařezat u truhláře na přesné oblouky nebo se spokojíte jako já jen s nařezáním přímých pásků a tobogán si z nich za pomocí základních znalostí geometrie poskládáte sami. Nejpohodlnější a nejdražší je pak varianta od firmy NOCH či jiných výrobců. Níže několik ukázek z internetu.

Obr. 1 - Tobogán z oblouků
Obr. 2 - Tobogán z přímých dílců (šestiúhelník)
Obr. 3 - Tobogán od Nocha

Já se rozhodl pro variantu na obr. 2. 


Plánování


Základní tvar lze zpracovat ideálně nejméně jako šestiúhelník a více úhelník. Už od pravěku se ví, že čím více vrcholu, tím se blížíme ideálnímu kruhu. Na internetu jsem narazil na zajímavý odkaz pro výpočet rozměrů dílců pro tobogán. Rozhodnout se lze mezi 6-ti a 8-mi úhelníkem vč. počtu kolejí. Pak stačí zadat pár hodnot jako poloměr či převýšení a je to. 

Obr. 4 - Některá možná řešení tobogánu

Vybral jsem si osmiúhelník, který je sice pracnější, ale zase je prostorově úspornější a efektivnější. Při použití poloměrů R3 a R3a, kdy je vnitřní poloměr 261,8 mm a převýšení jednoho okruhu 60 mm mi to nakonec vychází takto:


Obr. 5 - Vypočtené hodnoty

Sklon vnitřní koleje je tedy 3,65% a vnější koleje 3,23%. Obecně se mezi železničními modeláři (a softwarové programy jako SCARM či AnyRail to svou barevnou stupnicí u sklonu potvrzují) jako určitá limitní hodnota uvádí 3,5% sklon. Rozhodl jsem se osmiúhelník doplnit o krátký rovný úsek koleje 22203. Ta má délku 104,2 mm. Vznikne nám tak tvar nuly

Jednoduchý výpočet je pak: 

Obvod kruhu = 2 x π x r, sklon v procentech = převýšení / obvod kruhu

Původní varianta
r = 261,8 mm to je pak O= 1644,94 mm; h= 60 mm a sklon je zmiňovaných 3,65%

Nulová varianta: 
O = 1853,34; h = 60 mm a sklon je pak 3,24%. Na doplněnou uvádím, že vnější oblouk je pak ve sklonu krásných 2,91%. Vzhledem k menšímu sklonu R3a doporučuji používat ho jako stoupací, tzn. že vlak po něm ze skrytého nádraží jede vzhůru.

A jelikož se říká důvěřuj, ale prověřuj, jsem si ještě před řezáním překližky vytisknul jednoduchou šablonu a jedno patro tobogánu jsem z ní sestavil a koleje na ni umístil.

Obr.6 - Variantní řešení "kruh" vs. "nula"
Obr.7 - Může se tisknout...
Obr.8 - ...a střihat...
Obr.9 - ...a skládat.
Obr.10 a 11 - Ono to snad i vyjde :)


Realizace


Na překonání výškového rozdílu 155 mm bude potřeba něco málo přes 2,5 okruhu. Nechal jsem si v OBI nařezat překližku 8 mm na 110 mm pásky. Sáhnul jsem po bukové, která je oproti různým jasanům a břízám pevnější (ale i dražší). Na pásky jsem si obkreslil šablony a vše nařezal. Někteří modeláři doporučují překližku instalovat ve dvou vrstvách tak, aby spoj dvou kusů překližky byl vždy podepřený. Tím si ale snižujete průjezdný profil, popř. zvyšujete sklon.

Obr.12 - Zdvojování dílců tobogánu

S ohledem na to, že dělám Nko (vlaky tolik neváží oproti H0) a žijeme v době kvalitních lepidel, to nepovažuji za nutné. Navíc bych kolejišti opět zvednul hmotnost. Dílce jsem nařezal přímočarou pilou a poskládal k sobě.


Obr.13 - Překližka 8 mm, pruhy široké 110 mm
Obr.14 - První okruh sestaven

Lepidlem Pattex Wood jsem následně slepil vše dohromady. Drží to perfektně. Přesto ve mně hlodal červíček a spíše pro klid duše jsem se nakonec rozhodl jednotlivé spoje podepřít. Nešáhnul jsem ale po 8 mm překližce ale po nejtenčím pevném dřívku, které jsem doma měl. Zbytek lékařských špejlí z domečku pro panenky přišel akorát vhod. Tloušťka nesníží průjezdný profil ani o 2 mm a já mohu klidně spát :)


Obr.15 - Detail spoje po slepení
Obr.16 - Lékařské špachtle se hodí...
Obr.17 - ...na domeček pro panenky...


Obr.18 - ...i vláčky.
Obr. 19 - Poslední zkouška

Když jsem měl vše pohromadě, vyvrtal jsem otvory pro závitové tyče.

Obr.20 - Odvrtáno

Na závěr jsem nalepil 2 mm podlahářský korek pro tlumení. Spousta modelářů v dobré víře používá na utlumení EPS podložku pod plovoucí podlahy. Její efekt je dle mně čistá nula a hodí se maximálně na vyrovnání výškových rozdílů při stavbě krajiny. Ale nikomu svůj názor nevnucuji.


Obr.21 - Korek

 
 
Obr.22 až 25 - Lepení korku

Tobogán ponesou závitové tyče průměru 6 mm a matky M6 s podložkami. Tohle řešení má obrovskou výhodu v tom, že matkami pohodlně nastavujete jednotlivé výšky. Lze tak docílit pravidelného sklonu ve všech částech tobogánu. Otvory pro tyče jsem vyvrtal vždy v rozích tobogánu, které jsem nevzdálenějším místem od kolejí a nehrozí tak jejich zásah do průjezdného profilu. Teď už jen dostatek času a trpělivosti při šroubování. Po instalaci všech tyčí je tobogán překvapivě velmi tuhý nehne se ani o píď.

Obr.26 - Spojovací materiál
Obr.27 - Jdeme zvedat
Obr.28 - Pak už jen šroubovat
Obr.29 - Skoro...
Obr.30 - ... hotovo!

Na závěr se vyladí výšky, sklony a překontrolují se průjezdné profily.


Poučení pro příště:
Závitových tyčí stačí klidně polovina. I s menším počtem bude tobogán dostatečně tuhý. Na druhou stranu vám větší počet tyčí umožní flexibilnější "ladění" výšek.